Srážka s čistokrevnou komercí je horší než s nevzdělaným člověkem

Co si budeme povídat, komerční vlivy se snaží vstupovat i do věžičkového světa. Potok protékající zahradou a ani přírodní biotop jim nevoní. Nejraději aby bylo všechno zasypáno, aby nějakého návštěvníka náhodou neštípl komár. Pomalu rostoucí líni v mé tůni (pro tuto jednu z jejich vlastností jsem je tam vysadil) nejsou to pravé ořechové. Je potřeba chovat rychle rostoucí amury ve velkém rybníku a rýžovat z toho zisky. Támhle by se měl přikoupit jeden pozemek, tamhle druhý a třetí...

Tak už se celkem těším, až vznikne ten konkurenční projekt, a až se v něm tito komercionalisté vyřádí bez mé přítomnosti. Až budou mít chov ryb ve velkém rybníce, chov krav na velké louce, oboru pro lesní zvěř v houští za kopcem a v samotném lese se budou prohánět domácí prasata a požírat žaludy. Na všechny práce a činnosti si budou najímat služby jak je dnes dobrým zvykem a budou si v poklidu cestovat po celém světě, zatím co jim všechny ty polnosti a určitě i kemp budou generovat zisky. Ale třeba zase tak rychle nevznikne, protože nikdo z nich své tučně nadíté zlaté prasátko nerozbije, budou čekat na různé dotační programy, to je dnes zvyk rovnající se železné košili.

Připravuju se na dnešní vlastnoruční sklizeň sena, je nutné vlastnoručně očesat zralé švestky a také vlastnoručně pokračovat v natěračských pracech. A pokud výjde čas a bude chuť, podívám na věžičku a připevním nějaké ty desky, které mám už hodně dlouho nařezané, znovu vlastnoručně.

Přeju čtenářům pěknou neděli.