Věže horňácké a dolňácké

Ukázkovým zástupcem hradů donjonového druhu, který se rozkládá v dolíčku ovlažovaném říčkou Brtnicí, je Rokštejn. Pokud se o jeho architekturu budete zajímat blíže zjistíte, že konstrukčně patří na našem uzemí k unikátům. Proto zcela určitě stojí za důkladné probádání. Z Přímělkova ho můžete vzít rychlým útokem z kopce dolů a ani se při tom nezadýcháte. Stezka z opačného směru podél vody není kopcovitá, ale pohodlnou chůzi na ní nečekejte. Prošel jsem obě možnosti, kterák z Přímělkova k Rokštejnu dojít. 

Osobně je mně záhadou jak hrad vklíněný ve štěrbině vyhloubené a rozšířené vodním tokem mohl být bráněn. Z okolních kopců se na něj dalo pálit jako na střelnici. Zda v jeho obraně sehrály roli i dvě nedaleké tvrze, o tom můžeme pouze spekulovat. Třeba hradní posádka spoléhala na to, že je v tom údolíčku nikdo nenajde. Věž byla v době mé návštěvy uzavřena a tak nemohu posoudit jaký je z ní výhled a kam až je vůbec vidět...

Naproti tomu nás čeká zdolání pěkných kopečku při  návštěvě Kokořína. Hrad ční až uplně nahoře na skále. Jeho čtyřhranný věžovitý palác sloužil k bydlení. Výškou a elegancí ho však zastiňuje oválná obranná věž s dochovaným kamenným ochozem a zděnou střechou - helmicí. To že byla útočištní jí na kráse nic neubírá.

Kokořínský bergfrit poskytne návštěvníkům neopakovatelné výhledy do krajiny. Skutečnost že není hrad plochou nijak rozlehlý není na závadu a podtrhuje jeho útulnost. Ale ani jeho výhodná poloha na pahorku nezajistila hradu nedobytnost.