Věž nevhodná ke svatbám a skotačení podobného druhu

Při cestě k hradu Šelmberku u Mladé Vožice v okrese Tábor mně zněla v myšlenkách varovná slova o zdejší zlé bílé paní. I samotné jméno této zříceniny se zachovalou válcovou věží může vyznít do určité míry démonicky. Bylo tedy nutné brát na zřetel, že by se v ruinách mohla nějaká ta nadpřirozená šelma vyskytovat.

Bohužel i bergfrit šelmberský mně zůstal uzavřen a nepodařilo se mi sehnat klíč. A tak jedinou zajímavostí která mě tam potkala, bylo setkání se třemi Gráciemi. Vědom si však temné pověsti, dával jsem si bedlivý pozor, abych s žádným věnečkem do styku nepřišel...

Dopadnout jako zdejší chudý pasáček, kterému hradní zjevení s jeho milou navždy zajistilo společné soužití, bych asi nechtěl. Zádrhel byl v tom že na onom světě... Z bílou paní darovaného věnce se nestal věnec svatební, ale pohřební. V okamžiku kdy ho zdrcený mladík položil k nohám náhle a nečekaně zesnulé milé, zemřel také. A jak rychle s tímto darem pospíchal v naději, že mu přinese bohatství, které obměkčí kamenné srdce jejich lásce nepřející dívčiné matky. Místo toho nalezl dívku na smrtelné posteli a za okamžik se vydal i on sám za ní...

Grácie tedy měly smůlu a já jsem si nakonec oddychl, že klíč ke věži žádná z nich nepřinesla. Na Šelmberku by dle pověsti neměl nikdo příjímat žádné dary.

Prý by se tomu místu měly vyhýbat všechny zamilované páry...